S bývalým muklem Antonem Tomíkem na návštěvě pracovního tábora Nikolaj

17x

V dubnu 2016 jsme společně s pamětníkem Antonem Tomíkem, jeho synem Antonem Tomíkem ml. a studenty New York University Prague podnikli víkendovou cestu do Jáchymova. Navštívili jsme řadu míst spojených s komunistickými pracovními tábory, zejména však bývalý pracovní tábor Nikolaj, ze kterého Anton Tomík v 50. letech utekl podzemním tunelem.[1]

Zahraniční studenti NYU společně s českými studenty Gymnázia Chomutov v prvních dvou dnech navštívili bývalé doly a pracovní tábory Svornost, Rovnost, Nikolaj a budovu drtírny uranové rudy Věž smrti.[2] Kromě členů našeho spolku byli jejich průvodci také bývalí muklové z těchto táborů pánové Anton Tomík a Zdeněk Mandrholec. V každém z uvedených míst paměti studenti přečetli krátkou ukázku z knihy Karla Pecky Motáky nezvěstnému. Tyto ukázky předtím čeští studenti přeložili do angličtiny právě ve spolupráci se studenty NYU. Pobyt studentů v Jáchymově zakončila prohlídka expozice v budově královské mincovny a setkání se zástupci skautského střediska Arnika v Jáchymově. To mimo jiné pořádá každoroční vzpomínkové setkání na táboře Eliáš.

Po odjezdu studentů jsme se znovu vrátili do míst, kde v minulosti stál pracovní tábor Nikolaj. Nikolaj byl táborem s velmi přísným režimem, ve kterém zejména na počátku jeho existence docházelo k tvrdé perzekuci politických vězňů, na níž se podíleli i organizované skupiny kriminálních vězňů podporovaných dozorci (tzv. bicí komando vedené konfidentem gestapa Břetislavem Jeníčkem[3]). Poměrně známé je také to, že vězni z Nikolaje chodili na nedaleký důl Eduard v jakémsi lidském balíku těsně svázaném dráty (tzv. ruský autobus).

Již méně známou událostí z historie tábora Nikolaj je hromadný útěk politických vězňů na podzim 1955. Vězni prokopali tunel z truhlářské dílny v jednom z táborových baráků nacházejícím se v přísně střežené hlavní části tábora. Zajímavé je, že se nesnažili uniknout zcela mimo tábor, ale v duchu pořekadla „pod svícnem je tma“ nejprve směřovali do jeho oplocené, ale poněkud méně hlídané části sloužící k ubytování dozorců. Tunel procházel pod postřelovacím pásmem a za plotem ústil do mělkého příkopu. Utéci se podařilo celkem 10 politickým vězňům, všichni však byli zanedlouho chyceni. Jak později řekl Anton Tomík, přestože byl při útěku postřelen, jako pozitivní zpětně vnímá alespoň to, že byl následně přesunut do pevné věznice, kde mu dle jeho názoru hrozilo menší nebezpečí, než na šachtě.

Příjezd pana Tomíka byl vynikající příležitostí pro podrobnější průzkum pozůstatků tábora Nikolaj. Běžný návštěvník, kterého na místo přivedla například Naučná stezka Jáchymovské peklo, totiž může mít dojem, že se z tábora nezachovalo nic poněkud strašidelný les a malý palouček s vysokou trávou. Přinejlepším si člověk u cesty povšiml nepatřičných kusů betonu. Nápad pokusit se určit polohu onoho tunelu, kterým pan Tomík utekl, se proto může zdát bláznivý. Víkend strávený v Jáchymově nás však naučil, že s patřičnou přípravou a otevřenýma očima lze spatřit mnohem více. Díky porovnání dobových nákresů tábora a leteckých snímků s aktuálními družicovými snímky si lze udělat poměrně dobrou představu, kde se která část tábora (popř. budova) nacházela. Byly jsme tak schopni přibližně určit polohu příjezdové cesty, vstupu do tábora s postřelovacím pásmem a apelplacem, kulturního domu, nebo přímo dílenského domu, z jehož dílny tunel vedl. Nechvalně známa je rovněž táborová kuchyně, jejíž podzemní prostory dle vzpomínek Karla Pecky sloužily také jako korekce.

Nyní ale zpět k tunelu. Když jsme na vyměřeném místě vykopali krátký okop, skutečně jsme nalezli místo, odpovídající popisu (půdní horizont přerušený v šířce cca 70 centimetrů – tunel byl kopán na šířku ramen – zásypem ze sutě a kamení). Doufejme, že tento náš nadějný, ale přeci jen nejistý objev, se nám podaří podpořit dalšími nálezy.

Zároveň nás velmi působivé prostředí tábora Nikolaj inspirovalo k vypracování projektu jeho podrobnějšího zmapování a vytvoření dočasné landartové instalace. Pro tento záměr se skutečně podařilo získat podporu Nadačního fondu Avast. Nejvíce by nás ale těšilo, kdyby se prostor tábora Nikolaj časem dočkal trvalejší pietní krajinné úpravy.

Fotogalerie