Vězeňské tábory v jáchymovských uranových dolech
Vězeňské zařízení Ostrov vzniklo již 1. března 1949. Vězni zde nahrazovali německé válečné zajatce. V polovině června byla ve Vykmanově zřízena Ministerstvem spravedlnosti Stanice SVS Ostrov. Stav vězňů se neustále zvyšoval až do amnestie roku 1953. K 30. dubnu 1953 činil počet 16 348 vězňů, po amnestii ze 4. května se snížil o 4035 vězňů. Dne 1. června bylo celé zařízení Ostrov předáno do působnosti MNB, složky SNB zastávají jak vnitřní, tak vnější stráž.[1] Téhož roku byla zřízena samostatná Oblast Jizera, která tvořila uzavřený prostor, jenž měl vyznačené a střežené hranice a i přechodný pobyt v Oblasti byl regulován vydáváním propustek. Uzavřenými prostory byly prakticky celý prostor Jáchymova, teritorium Slavkova a bezprostřední těžební území v Příbrami. Z hlediska řízení podléhala Oblast Jizera pouze ministru vnitra. Tato Oblast byla zrušena k 1. říjnu 1954 a byla přejmenována na Správu MV Jáchymov. Při tom bylo upuštěno od zvláštního střežení teritoria. Roku 1956 byly ze Správy MV Jáchymov vyčleněny tábory Vojna a Bytíz.[2]
Přehled o zřízení a zrušení vězeňských táborů v oblasti Jáchymova, Horního Slavkova a Příbrami[3]
Tábor |
Krycí označení |
Zřízen |
Zrušen |
Ústřední |
D |
4. 2. 1950 |
12. 12. 1954 |
Bratrství |
M |
21. 2. 1950 |
12. 6. 1954 |
Vykmanov I |
C |
1. 3. 1949 |
dosud slouží věz. účel. |
Vykmanov II |
L |
do února 1951 |
26. 5. 1956 |
Svornost |
K |
4. 12. 1949 |
29. 10. 1954 |
Mariánská |
B |
4. 6. 1949 |
1. 4. 1960 |
Rovnost |
P |
19. 9. 1949 |
1. 6. 1961 |
Nikolaj |
A |
listopad 1951 |
1. 7. 1958 |
Eliáš I |
N |
29. 7. 1949 |
koncem roku 1951 |
Eliáš II |
N |
8. 12. 1950 |
1. 4. 1959 |
Vršek - Barbora |
E |
srpen 1951 |
30. 3. 1957 |
Prokop |
T |
2. 7. 1949 |
14. 5. 1955 |
Ležnice |
O |
26. 1. 1950 |
22. 8. 1955 |
Svatopluk |
V |
duben 1951 |
14. 5. 1955 |
XII |
X |
září 1951 |
9. 8. 1954 |
Vojna |
U |
asi koncem září 1951 |
1. 6. 1961 |
Bytíz |
Z |
květen 1953 |
dosud slouží věz. účel. |
Vykmanov JAV (věznice) |
|
roku 1954 - 1955 |
dosud slouží věz. účel. |
Názvy táborů byly většinou odvozovány od názvu dolů, na kterých vězni pracovali. Ubytování bylo v typizovaných dřevěných barácích, které v nočních hodinách nesměli opustit. Některé doly byly umístěny přímo v táboře, například na Bytízu a Eliáši II, do jiných museli vězni docházet, a proto byly u některých táborů vybudovány speciální koridory nebo v jiných táborech byli vězni svazováni do tzv. „lidských balíků".[4] Podmínky na těchto táborech byly velmi kruté, vězni pracovali v uranových dolech, ve kterých byli vystaveni nebezpečnému záření, práce byla těžká a hrozilo při ní nebezpečí úrazu, stravování bylo nedostačující. Vězňům navíc komplikovaly život přírodní podmínky, neboť v zimě v některých táborech klesala teplota hluboko pod bod mrazu.
(kp)
[1] PETRÁŠOVÁ,.Ludmila. Vězeňské tábory v Jáchymovských uranových dolech 1949–1961 In VEVER, Václav - BABKA, Lukáš. Za svobodu a demokracii III: Třetí (protikomunistický) odboj. Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové, 2002, s. 56–58.
[2] HAVLÍK, Tomáš - FENYK, Jaroslav. Trestná činnost příslušníků..., c. d., s. 47–48.
[3] PETRÁŠOVÁ, Ludmila. Vězeňské tábory v Jáchymovských uranových dolech..., c. d., s. 437.
[4] HAVLÍK, Tomáš - FENYK, Jaroslav. Trestná činnost příslušníků..., c. d., s. 50–51.