Vězeňské tábory v jáchymovských uranových dolech

8x

Vězeňské zařízení Ostrov vzniklo již 1. března 1949. Vězni zde nahrazovali německé válečné zajatce. V polovině června byla ve Vykmanově zřízena Ministerstvem spravedlnosti Stanice SVS Ostrov. Stav vězňů se neustále zvyšoval až do amnestie roku 1953. K 30. dubnu 1953 činil počet 16 348 vězňů, po amnestii ze 4. května se snížil o 4035 vězňů. Dne 1. června bylo celé zařízení Ostrov předáno do působnosti MNB, složky SNB zastávají jak vnitřní, tak vnější stráž.[1] Téhož roku byla zřízena samostatná Oblast Jizera, která tvořila uzavřený prostor, jenž měl vyznačené a střežené hranice a i přechodný pobyt v Oblasti byl regulován vydáváním propustek. Uzavřenými prostory byly prakticky celý prostor Jáchymova, teritorium Slavkova a bezprostřední těžební území v Příbrami. Z hlediska řízení podléhala Oblast Jizera pouze ministru vnitra. Tato Oblast byla zrušena k 1. říjnu 1954 a byla přejmenována na Správu MV Jáchymov. Při tom bylo upuštěno od zvláštního střežení teritoria. Roku 1956 byly ze Správy MV Jáchymov vyčleněny tábory Vojna a Bytíz.[2]

Přehled o zřízení a zrušení vězeňských táborů v oblasti Jáchymova, Horního Slavkova a Příbrami[3]

Tábor	Krycí označení	Zřízen	Zrušen
Ústřední	D	4. 2. 1950	12. 12. 1954
Bratrství	M	21. 2. 1950	12. 6. 1954
Vykmanov I	C	1. 3. 1949	dosud slouží věz. účel.
Vykmanov II	L	do února 1951	26. 5. 1956
Svornost	K	4. 12. 1949	29. 10. 1954
Mariánská	B	4. 6. 1949	1. 4. 1960
Rovnost	P	19. 9. 1949	1. 6. 1961
Nikolaj	A	listopad 1951	1. 7. 1958
Eliáš I	N	29. 7. 1949	koncem roku 1951
Eliáš II	N	8. 12. 1950	1. 4. 1959
Vršek - Barbora	E	srpen 1951	30. 3. 1957
Prokop	T	2. 7. 1949	14. 5. 1955
Ležnice	O	26. 1. 1950	22. 8. 1955
Svatopluk	V	duben 1951	14. 5. 1955
XII	X	září 1951	9. 8. 1954
Vojna	U	asi koncem září 1951	1. 6. 1961
Bytíz	Z	květen 1953	dosud slouží věz. účel.
Vykmanov JAV (věznice)		roku 1954 - 1955	dosud slouží věz. účel.

Názvy táborů byly většinou odvozovány od názvu dolů, na kterých vězni pracovali. Ubytování bylo v typizovaných dřevěných barácích, které v nočních hodinách nesměli opustit. Některé doly byly umístěny přímo v táboře, například na Bytízu a Eliáši II, do jiných museli vězni docházet, a proto byly u některých táborů vybudovány speciální koridory nebo v jiných táborech byli vězni svazováni do tzv. „lidských balíků".[4] Podmínky na těchto táborech byly velmi kruté, vězni pracovali v uranových dolech, ve kterých byli vystaveni nebezpečnému záření, práce byla těžká a hrozilo při ní nebezpečí úrazu, stravování bylo nedostačující. Vězňům navíc komplikovaly život přírodní podmínky, neboť v zimě v některých táborech klesala teplota hluboko pod bod mrazu.

(kp)

[1] PETRÁŠOVÁ,.Ludmila. Vězeňské tábory v Jáchymovských uranových dolech 1949–1961 In VEVER, Václav - BABKA, Lukáš. Za svobodu a demokracii III: Třetí (protikomunistický) odboj. Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové, 2002, s. 56–58.
[2] HAVLÍK, Tomáš - FENYK, Jaroslav. Trestná činnost příslušníků..., c. d., s. 47–48.
[3] PETRÁŠOVÁ, Ludmila. Vězeňské tábory v Jáchymovských uranových dolech..., c. d., s. 437.
[4] HAVLÍK, Tomáš - FENYK, Jaroslav. Trestná činnost příslušníků..., c. d., s. 50–51.