Břetislav Jeník – Dojmy z pražského semináře

Dear Klara.

Slíbil jsem napsat své dojmy ze semináře v Praze. Jak jsem již řekl dříve, organizaci považuji za dobrou, to ale není o čem chci psát, ani jak se domnívám, co chcete slyšet. Myslím že Vám jde spíš o náplň.

Hovořit o politických vězních má v tomto kontextu smysl pouze v souvislosti se systémem, který politické vězně produkuje. To v podstatě znamená jak tomu předejít v budoucnu. Účastníci ze západních zemí, v tomto případě ponejvíce z Holandska, se zdáli být trošinku rozčarováni tím, že se nehovořilo jenom o utrpení a nelidskosti. Zřejmě si potřebují ujasnit, že život má mnoho stránek. Pláč a skřípění zubů jsou jedna. A bylo toho tam také dost. Na druhé straně tam ale byla i drobná vítězství nad zlem, třeba ve formě vpašovaných knih, pěťar chlebového vína týdně, nějaký ten „dangerous liaison" na pracovišti příležitostně - ale také pravidelné diskuse o filosofii a o smyslu dějin. Konec konců, jedním z našich národních vzorů je dobrý voják Švejk, který svojí předstíranou ochotou dokáže dohnat pány k nepříčetnosti. Naše - a evropská - tradice demokracie, svobody a rovnosti s tím má nejspíš také něco k činění. Vězeňské režimy byly a jsou v různých částech světa značně rozdílné. (Přikládám něco o dnešním Zimbabwe.)

Já sám bych si přál, aby se víc hovořilo o idejích, které vládnou světu. Ovšem program semináře byl vyhraněn na poměry v táborech a mělo se hovořit jenom, nebo převážně o této věci. V tom se domnívám, že účelu bylo dosaženo a jsem rád, že jsem mohl být k užitku. Kdyby bylo ještě někdy třeba, neváhejte dát vědět. S co největším předstihem, please.

Zdravím s přáním hodně úspěchů.

B. Jeník