Premiéra dokumentu K. Ch. – příběh politické vězeňkyně
Dokončili jsme nízkonákladový portrétový dokument o zvlášť osudovém životním příběhu bývalé politické vězeňkyně Karly Charvátové, rozené Grollové. Její iniciály jsou zároveň názvem studentského dokumentárního snímku. Šlo o svého druhu unikátní akci.
Slavnostní představení studentského filmu K.Ch. proběhlo dne 17. listopadu 2011 v pražském kině Světozor. Před projekcí jsme osvětlili důvody projekce v toto symbolické datum a po filmu následovalo představení samotné protagonistky. Symbolické vstupné činilo 48 Kč, neboť paní Charvátová byla zatčena 17. listopadu 1948.
Dokumentárních filmů, filmových portrétů a amatérských biografických snímků s tematikou obětí komunistického režimu 50. let se za poslednich deset let vyrojily v ČR desítky. V dokumentu s pracovním názvem K.Ch. nehodláme s dosavadní tvorbou soutěžit, ani se začít nově profilovat jako nezávislí filmoví tvůrci. Nemáme na to dostatečné vzdělání, zázemí, prostředky, ani čas. To, o co usilujeme, je svépomocí (protože zatím neumíme jinak) zachytit jeden z nejunikátnějších příběhů, který jsme za celou dobu natáčení bývalých politických vězňů a vězeňkyň zaregistrovali.
V čem je K.Ch. tak výjimečná? V tom, že se svým těžko uvěřitelným osudem beze zbytku vyrovnala. Považte sami: je rok 1948, vám je 23 let a vyhodí vás z vysoké školy. To ještě není, vzhledem k době, tak neobvyklé. Zatkne vás však StB, odveze do vyšetřovací vazby v Plzni, kde vás za několik dní bachař znásilní. Než se stačíte vzpamatovat, zjistíte, že jste těhotná a režim ve vyšetřovací vazbě vám rozhodně neumožňuje žádat o přerušení těhotenství. Vaší rodině mezitím stát zakáže provozovat obchod i dílnu s textilem, zabaví vám rodinný majetek. Po nelidských podmínkách v promrzlém kriminále dítě porodíte a těžce onemocníte. Patrně nejtěžší dilema, totiž nevina dítěte a odpor k násilnickému otci, řešíte adopcí svojí holčičky. Poprvé ji potkáte až v roce 2000, kdy je vám přes 70 let.
Následkem znásilnění jste nervově nemocná, v důsledku věznění již nemůžete založit rodinu. Vztah s partnerem se vám za necelé dva roky rozpadne, nesmíte vykonávat kvalifikované povolání, přitom se staráte o těžce nemocnou matku a invalidní sestru. Obě se v důsledku rodinné situace pokusily o sebevraždu. Rodinný rozpočet v 60. letech byl na všechny čtyři osoby necelé 2000 Kčs.
Proč o tomto příběhu točit dokument? Jednoduše proto, že K.Ch. to vše bez zahořklosti a nenávisti překonala. Ve svých 86 letech žije dál ve velmi skromných podmínkách v Praze, u tramvajové zastávky s názvem Solidarita. Osud si umí divně hrát. K.Ch. se nepřestala usmívat, noblesně vystupovat, sledovat veřejné dění, žít důstojné stáří, jako by celý její život nepoznamenala ani jedna tragédie. Filmovým uchopením mozaiky života této bývalé politické vězeňkyně si neklademe za cíl žánr filmového dokumentu překonat, přetvořit nebo snad obohatit. Přistupujeme k němu jako k nástroji, přidáváme dobrovolnickou práci celého natáčecího štábu, know-how z oboru orální historie a obyčejnou chuť nedat zapomenout na příběh neobyčejného člověka. Přidáte se k nám?
Natáčení proběhlo za finanční podpory několika indviduálních dárců a za přispění Vyšší odborné školy publicistiky. Na tento dobrovolnický projekt můžete přispět libovolným finančním darem na náš transparentní bankovní účet.
Celý rozhovor s K.Ch. si můžete přečíst v rubrice "příběhy politických vězeňkyň".
Další informace o projektu K.Ch. naleznete v samostatné sekci tohoto webu.
Rozhovor s režisérem Tomášem Bouškou na ČT24.