Výstava Nad krajinou slz a radiace – odtajněné letecké snímky z oblastí nedobrovolné těžby uranové rudy

2x

Výstava vychází z dosud nepublikovaných leteckých snímků, které zachycují, jak postupnou proměnu krajiny poznamenané produkcí uranové rudy, tak pracoviště a tábory nesvobodných pracovních sil (1946–1986). Uranová ruda nabývá na významu po svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki v srpnu 1945. Sovětský svaz nedisponoval touto zbraní a veškeré své úsilí napřel k tomu, aby ji co nejrychleji vyrobil. Jeho první atomová bomba vybuchla 29. 8. 1949 u Semipalatinska. K jejímu sestrojení byla převážně využita (zneužita) uranová ruda, která pocházela z území tehdejšího Československa. Po konci 2. světové války se na Jáchymovsku nacházely jediné otevřené provozuschopné uranové doly v mocenské sféře Sovětského svazu. Kromě civilních zaměstnanců se na těžbě uranové rudy podílely nesvobodné pracovní síly v podobě německých válečných zajatců (1946–1950), chovanců táborů nucených prací (1949–1951) a dále pak odsouzených ve výkonu trestu (1949–1986). Tito nedobrovolní pracovníci byli soustředěni do třech oblastí Jáchymovska, Hornoslavkovska a Příbramska.

Nejstarší letecké snímky pocházejí z roku 1936 a zachycují téměř uranovou těžbou nedotčenou krajinu. Tyto snímky tvoří základ pro srovnávání rozrůstání měst v oblastech těžby (Ostrov, Horní Slavkov a Příbram) zejména během 50. let minulého století. Na nich je již zcela jasně patrný vliv těžby uranové rudy na krajinu (budování pracovních táborů, budování důlních děl, šachet, odvalů, koridorů v neposlední řadě i rozšiřování měst). Na snímcích z 60. a 70. let 20. století je znatelný rozmach těžby na Příbramsku doprovázený rozvojem města i následný útlum těžby na Jáchymovsku a Příbramsku. Letecké snímky doprovází dobové dokumenty, které ukazují perzekuci a utrpení jednotlivých vězňů, a fotografie, zachycující dnešní stav lokalit. Výstavu doprovází i osudy vybraných vězňů, které zobrazují jejich tragický osud.

Pravdou je pravda, že kolem těžby uranové rudy kolují stále řady mýtů, dodnes tradovaných a snad i uměle udržovaných. Podrobné vědecké bádání, objektivní a nestranný pohled na dané téma může přispět k odmytizování některých polopravd a k reálnému pohledu na historické události.

Výstava je pro veřejnost otevřena od 29. dubna do 7. června 2015 dle otevírací doby Muzea Policie ČR, Ke Karlovu 1, 120 00 Praha 2.

Informace o výstavě publikujeme ve spolupráci s Úřadem dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, který je připravil.